Typy kolovrátků

Typy kolovrátků

Myšleno kolovrátků s cívkou a navíječem. 

Existovaly a existují totiž i jiné typy kolovrátků, které nemají takový ten typický navíječ s křídly a cívkou, jak jsme zvyklí vídat u kolovrátků v českých skanzenech a pohádkách. Jde o kolovraty, u nichž je specificky oddělena fáze tvorby zkrutu a fáze navíjení vytvořeného vlákna. Jde o kolovraty s vřetenem, na nějž se nasazuje papírová či jiná trubička - jakýsi "brk" (eng. quill) či případně jakási špulka, což umožňuje sundání navinutého vlákna. Jde o kolovraty, které se v angličtině označují jako spindle spinning wheels. Patří sem např. great wheel či walking wheel, historicky patrně starší než kolovrátky s navíječi s cívkami. Patří sem i charkha, což je v Indii a asi i okolních oblastech používaný kolovrátek na ruční spřádání bavlny.

Ještě jsem také na internetu zahlédla specifické "spřádání" konopí, kdy ve skutečnosti jde o navíjení za konce pospojovaných jednotlivých dlouhých vláken konopí, takže vlastně o předení, kdy se zkrucuje několik vláken v jeden pramen, v pravém slova nejde.

Ale nyní zpět k tomu, co si pod pojmem kolovrat či kolovrátek obvykle představíme.

Kolovrátky s navíječi s cívkami je možné dělit podle několika kritérií. 

Podle vzhledu/konstrukce

eng. Castle style

neboli asi "středoevropského typu" (toto české označení jsem našla na stránkách o předení)

- hlava s navíječem a cívkou je nad hnacím kolem

vlevo je Louët Victoria S95 - skotské napínání,
vpravo je mnou postavený kolovrat s cívkou od firmy Kromski - irské napínání

Více o mých kolovratech a případných jejich modifikacích ZDE.

eng. Saxony style

neboli "saského typu"

zde Kromski Symphony (zdroj: https://revolutionfibers.com/products/kromski-symphony-spinning-wheel)

- hlava s navíječem a cívkou je vedle zpravidla většího hnacího kola

Jsou i další konstrukční typy, ale jsou méně časté.

Podle způsobu pohonu/brždění

Hlava kolovratu je tvořena cívkou (eng. bobbin), na kterou se předené vlákno navíjí. Pak navíječem (eng. flyer), jehož křídla s háčky či posuvnými očky zajišťují navíjení příze. Součástí navíječe je nějaký typ ústí (eng. orifice), přes které předené vlákno je vedeno na ramena/křídla navíječe - zde se vytváří rotací navíječe zkrut. Na ose navíječe je navlečena cívka. Součástí navíječe, někdy součástí cívky, je přeslen (eng. whorl) - tedy zpravidla několikastupňová "řemenice", do které zapadá hnací řemínek/lanko od hnacího kola. To umožňuje volit různé převodové poměry mezi hnacím kolem a stupněm na přeslenu, což ovlivňuje (pochopitelně i s rychlostí šlapání) rychlost tvorby zkrutu, navíjení a také to, jak ztěžka či lehce se nám bude šlapat. Je to podobné jako s přehazovačkou na jízdním kole :-) Navíječ s navlečenou cívkou je zpravidla vpředu usazen v přední panně (eng. front maiden) a vzadu v zadní panně (eng. back maiden), které jsou spojeny čímsi, co v češtině nevím, ale v angličtině se hezky nazývá mother of all :-) Existují výjimky, kdy přední panna neexistuje a celý navíječ i s cívkou je držen jen (zpravidla magneticky) v ... řekněme zadní panně. Je to vidět u některých moderních kolovratů se skotským napínáním (např. Louët Victoria S95).

Proč to celé líčím? - Protože rozdílnou rychlostí rotace navíječe a rotace cívky se zajišťuje tvoření zkrutu předeného vlákna a zároveň se reguluje síla a rychlost vtahování, tedy navíjení upředeného vlákna na cívku. Mě osobně tento geniální princip kolovratů s navíječi nepřestává fascinovat! :-)))))

Nyní se nejběžněji setkáme s kolovrátky s jednoduchým pohonem (eng. single drive) a to ve dvou variantách:

a) eng. scotch tension - tedy "skotské napínání" - poháněn je navíječ, zpravidla přes několikastupňový přeslen, naopak cívka je bržděna pomocí lanka a míra brždění je určená přitažením tohoto lanka. Toto napínání umožňuje jemné ladění, proto je vhodné pro tenké až střední příze. U silnějších a silných přízí a při skoro plné cívce už mohou nastat problémy s ubržděním cívky, aby vtahovala a navíjela. Ale jistě záleží i na konkrétním kolovratu.

b) eng. irish tension -. tedy "irské napínání" - poháněna je cívka, u moderních kolovratů je často několikastupňový přeslen součástí cívky, bržděn je navíječ zpravidla u ústí. Vhodnější se jeví pro střední až silnější přízi, protože je zde agresivnější vtahování. Pokud chce člověk na takovém napínání příst tenkou přízi, tak se zcela odbrzdí navíječ a dalším vhodným trikem je překřížení příze na háčcích navíječe (eng. cross lacing), čímž se mírní intenzita vtahování. Tento systém napínání je vhodný pro silnou (eng. bulky yarn) a nepravidelnou přízi (eng. art yarn), existují na nové kolovraty speciální navíječe či celé hlavy (eng. jumgo/super jumbo flyer) - např. na Ashford Kiwi 3 (skotské napínání) existuje dokoupitelná celá hlava super navíječe s obřími cívkami a irským napínáním.

Poznámka: se Skotskem a ani Irskem toto (zcela překvapivě) nemá nic společného :-) Povídá o tom třeba tento článek v angličtině. Skotský se anglicky řekne Scottish, Scotch je buď označení pro whisky nebo pro lid Skotska (the Scotch), zatímco "scotch" je údajně odvozeno od určitého způsobu brždění kol. A u starých irských kolovratů naopak prý irský způsob napínání (a brždění) není k nalezení. Patrně prý, když jeden způsob někdo někdy označil jako "skotský", tak proč ten odlišný neoznačit jako "irský", že? :-)))

Setkat se můžete i s kolovrátky s dvojitým pohonem (eng. double drive). U těchto kolovrátků je poháněná cívka i navíječ, ale v odlišných rychlostech. Koho by to zajímalo detailněji, doporučuji shlédnout nějaké chytré video, kde je tento princip vysvětlen. Tyto kolovrátky jsou více určeny pro předení tenké příze ve vyšších rychlostech a dříve byly asi častější, ale i dnes se tento systém používá i u nově vyráběných kolovratů.

Některé kolovrátky umí dvojitý pohon a skotské napínání (protože jsou si tyto systémy v něčem dost podobné). Některé kolovrátky mají vyměnitelné hlavy či navíječe s částmi hlavy tak, že umožňují skotské i irské napínání. Pokud bychom chtěli kolovrátek, který s různými vyměnitelnými součástmi umí všechny systémy, pak ale počítejme rozhodně s vyšší cenou.

Co doporučuji? Zamyslete se, jaký typ příze chcete tvořit - tenkou, nebo naopak silnou a/nebo nepravidelnou? Podle toho zvolte systém napínání. Pokud si nejste jistí, porozhlédněte se po takovém kolovratu, který třeba má jako výchozí systém skotské napínání a je zde možnost dokoupit nástavec na silnou přízi s irským napínáním. Dvojitý pohon myslím není pro začátečníky, ale třeba se pletu a vy cítíte, že je to vaše cesta.
Také uvažte dostupnost cívek. K novému kolovratu v základě dostanete obvykle 3 cívky. Proč? Vychází se z toho, že hodně lidí upřede jednonitku na dvě cívky a na tu třetí ji pak ská (vzniká tzv. dvounitka, tedy dvoupramenná příze). Ale třeba budete chtít třípramennou či čtyřpramennou přízi, nebo chcete příst dál a nečekat, až si upředené jednonitky odpočinou. Tudíž si budete potřebovat dokoupit více cívek.
Mimochodem já v současnosti používám bezezbytkové řetízkové skaní, kdy jedu z jedné cívky na druhou (zpravidla větší, ale na to musím mít jiný navíječ :-) a vniká mi třípramenná příze - ale o tom zase v další části věnované skaní.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky