Předení vlny

Předení (eng. spinning) je vlastně vytahování svazku vláken ze zdroje vláken (přediva) a přidávání zkrutu, čímž se tato vlákna spojují a zpevňují. Vzniká jednoduchá nit (tzv. jednonitka) - zde podrobněji jak na to. Stáčet vlákna můžete ve dvou směrech, je na vás, jaký preferujete. Já preferuji stáčení (předení) ve směru hodinových ručiček.

Když máme napředenou jednonitku, necháme ji minimálně jeden den, ale lépe více dní odpočívat, čímž dojde k určitému upevnění zkrutu a jistému zklidnění jednonitky.

U vlny se málokdy dále pracuje se samotnou jednonitkou, zpravidla se přistupuje ke skaní (eng. plying). Skaní je stáčení dvou či více jednoduchých nitek v opačném směru, než byly předeny. Tedy pokud předu jednonitku ve směru hodinových ručiček, skaní provádím pak proti směru hodinových ručiček.

Pomocí čeho můžeme příst ovčí vlnu, případně i jiná vlákna?

Vřetánko

Jedna z nejstarších, finančně nejméně náročných a nejpřenosnějších pomůcek pro předení je vřeteno, nebo také vřetánko (eng. spindle). Je jich několik různých typů a jeho používání vyžaduje určitou zručnost. Vřetánko si můžete koupit, a nebo i vyrobit sami. Návodů je na Internetu, potažmo Youtube, hodně, a to především v angličtině. Já jsem to zkoušela a nevyhovuje mi pomalost předení, i když věřím, že zručné přadleny (i muži) mohou být docela rychlé.

U vřetánka je oddělena fáze zkrucování a fáze navíjení. Což mi také nevyhovuje.

Kolovrat/kolovrátek

Patrně nejstarší kolovraty patří do skupiny kolovratů s vřetenem (eng. spindle spinning wheel), kam patří "velká kola" (eng. great wheel) neboli "kráčecí kola" (eng. walking wheel). Také sem patří malé "kolovrátky", které se především v oblasti Indie používali a někde ještě i používají na ruční spřádání bavlny - nazývají se charkha. Tyto vřetenové kolovraty nemají cívky, nosičem upředené nitě je dutinka (vypadá jako kus silnějšího brčka) a stále je zde oddělena fáze zkrucování a fáze navíjení. Tyto kolovraty jsou zpravidla bezšlapkové a pohání se rukou - otáčením hnacího kola.

Ve formě doma vyrobených (DIY = do it yourself) kolovrátků jsou tyto typy vřetenových kolovrátků i poháněné šlapáním, případně jsou prodejné nástavce na cívkové kolovraty ve formě vřeten.

Novější záležitostí, přesto již několik set let starou, jsou šlapací kolovraty s cívkami. Jsou to ty kolovrátky, které známe z expozic v muzeích, skanzenech a někdo jej možná má ještě i doma, pravděpodobně spíše jako dekoraci. Dříve šlo zpravidla o jednošlapkové, v současnosti jsou více a více v oblibě dvoušlapkové kolovraty. (Existují i kolovrátky s elektrickým pohonem, tudíž bez šlapání.) U takovýchto kolovratů máte volné ruce pro předení a navíc je již spojeno zkrucování vláken do nitky dohromady s jejím navíjením na cívku. Mně osobně to přijde jako naprosto geniální nápad! :-)

UPOZORNĚNÍ: Pro začátečníky není doporučeno sehnat nějaký starý kolovrat z bazaru či z půdy po předcích. Důvody: 

• úplný začátečník není zcela schopen posoudit, zda nechybí nějaké součásti;
• zpravidla je dřevo kolovrátku v horším stavu, některé části jsou zpravidla hodně červotočivé a rozpadají se, na hnacím kole bývají praskliny a kolo "šajdá", což může vést k nerovnoměrnému napětí hnacího lanka (konopný motouz ap.), případně může hnací lanko i padat, o stavu "ložisek" často ani nemluvě; kde jsou železné části, tak ty bývají často rezavé;
• problematičnost oprav a výměn poškozených částí;
• atd. a atp.

No jo, jenže pořízení zcela nového kolovratu není laciná záležitost. Tudíž pokud člověk neví, zda ho to bude bavit, je zvažování takové investice na místě. Nebo také si to někdo nemůže dovolit dát najednou za nový kolovrat cca 15 či více tisíc korun. Tudíž se nabízí možnost si kolovrat postavit. Návody na DIY spinning wheel jsou na internetu k nalezení, ale není to pro úplného začátečníka snadná věc. 

Vím, o čem mluvím, já touto cestou šla. Stálo mě to spoustu hodin/dnů koukání na obrázky, videa, stránky - ve snaze vůbec nejdřív pochopit princip kolovratů a pak přemýšlet, co jsem schopná se svým vybavením a schopnostmi sestavit a co už ne a zda tyto části jsou sehnatelné, kde a za kolik.

Nakonec jsem začala návodem na Dodec - což je v základní variantě jednošlapkový kolovrátek s vřetenem (tedy v eng. spindle spinning wheel). Fungovalo to, ale já chtěla mít právě tu spojenou fázi zkrutu a navíjení a také jsem chtěla mít plynulejší pohyb a rozjezd bez použití ruky, tudíž dvoušlapkový kolovrat.

Můj postavený kolovrátek byl postavený na využití (a tedy rozměrech) cívek značky Kromski a fungoval. Trochu hlučnější, předení slabých přízí bylo složitější, protože díky tzv. irskému napínání má poměrně silné vtahování, takže tak trochu rve přízi z ruky :-) Přesto využitelný a hodně jsem se tak naučila.

Přesto jsem si nakonec koupila nový kolovrátek Louët Victoria S95. Jde o jeden z nejmenších a nejlehčích kolovrátků na současném trhu, snadno složitelný, vejde se mi v rozloženém i předoucím stavu pod kuchyňský stůl :-) Tudíž je neustále připraven k akci :-) Má kuličková ložiska a je tichý, lehký ke šlapání a naprosto ideální pro slabší a slabá vlákna, protože je s tzv. skotským napínáním a regulace síly vtahování je naprosto jemná a plynulá.