Praní vlny

Když máme surovou vlnu, tak abychom z ní získali to krásné a nadýchané cosi, z čeho pak můžeme příst vlákno či třeba využít na plstění, tak potřebujeme tuto páchnoucí, mastnou a špinavou vlnu vytřídit a vyprat.

Třídění

První krok je tedy třídění. Pokud jsme získali rouno (surovou vlnu) ostříháním vlastních oveček, nebo od jiného chovatele, pak bude komplet. Pokud jsme koupili už vytříděné rouno, již tam něco z dále uvedeného nebude.

Pokud máme rouno hezky celistvé a pohromadě držící, můžeme jej rozhodit na rám s pletivem na nějakých stojkách, a to střihovou stranou dolů (vnější strana rouna nahoru), aby vypadaly krátké ústřižky, eng. short cuts. To jsou ty kousky, kde střihač přejel po ovci podruhé, aby dostřihl to, co prvním průchodem neustřihl. Dále začneme z tohoto kompletního rouna oddělovat to něco, co vytřídíme na vyhození (třeba do kompostu). To jsou: příliš kratičké části - tj. např. z břicha a spodních částí nohou, z obličeje (pokud dané plemeno má vlnu i na obličeji), z ocásku apod. Také se často dává pryč vlna příliš znečištěná - lidově řečeno vlna od zadku a z rozkroku. Můžete si ji nechat a pokusit se ji vyprat, ale počítejte s tím, že zůstane jinak zbarvená (tedy např. více zažloutlá u jinak "bílé" vlny). Pochopitelně dáme pryč bobky, větvičky apod. Někdo dává pryč i části vlny, které jsou příliš zplstnatělé a příliš plné rostlinného materiálu, protože se problematicky rozvolňují a čistí.

Co nám zbyde, tedy ty kvalitnější a fajnové části rouna (záda, krk, boky ovečky), tak je možné tuto vlnu ještě roztřídit z hlediska hrubosti, protože různé části rouna obsahují různě hrubou vlnu.

Specifickou kategorií jsou double-coated rouna/ovečky, tedy s dvojí srstí. V takové vlně jsou tuhé a silné, někdy i delší (ale ne vždy) chlupy "svrchní" srsti a pak ta jemná a hebká část "podsady". Zde je možné se pokusit o nějaký způsob oddělení. A nebo neoddělovat a počítat s tím, že v dalším produktu bude oboje dohromady.

Praní

Zde popíšu svůj současný způsob. Je totiž více možných přístupů a každý si hledá ten svůj, a také ke každé vlně je možné jistě přistupovat trochu jinak (dle míry znečištění, mastnoty ...).

Pracuji venku za pěkného počasí, protože to je z počátku docela špinavý a ne hezky vonící proces.

Vezmu si bílé (tedy světlé) kýble, to abych viděla míru čistoty vody. Natočím si do nich co nejteplejší vodu, co mohu a snesu na ruce. Do vody dám docela dost saponátu na nádobí (používám ekologický, protože použitou vodu pak vylévám ven na kompost). Kolik? Rozhodně o dost více než na nádobí :-) Beru to odhadem, ale cca 2 - 3 polévkové lžíce na cca 6 - 8 litrů vody. Ale třeba to také ještě budu upravovat. Resp. do první dávám více, a pak mohu dle mastnoty vlny snižovat. Do kýble s touto saponátovou vodou postupně z rouna odděluji části, nořím je tam a jen lehce s nimi "začeřím". Postupně takto naplním kýbl tak, aby tam bylo dost vlny, ale vše bylo pod hladinou, a nechám cca 15-20 min. Mezi tím totiž postupně plním další kýbl vodou se saponátem a vlnou. Případně jedu na více kýblů, to se pak nezastavím :-) Cílem této fáze je namočit dobře vlnu, aby se z ní začal uvolňovat lanolin, pot, moč, špína ... U slepenějších míst jsem zjistila, že je dobré je po namočení trochu promnout mezi prsty, aby se špína rozlepila a mohla se z vláken vlny uvolňovat.

Vpředu pytel se surovou vlnou. Vzadu špinavý kýbl, do kterého dávám části na vyhození. 4 kýble s vodou se saponátem naplněné vlnou - 1. lázeň.

Komu toto vadí na holé ruce, tak si vemte rukavice. Mně to nevadí. Ale vážně z toho teče mastnější hnědá špína nevalné vůně. Když už voda chladne, postupně beru ty jednotlivé části, vymačkávám z nich špinavou vodu a dávám si je na plastovou přepravku. Tyto části vlny půjdou do další lázně čisté vody se saponátem. Dle míry mastnoty tuto fázi se saponátem opakuji min. 2 krát, ale spíše 3x i 4x.

V pytli surová vlna pro srovnání, na přepravce vlna po první saponátové lázni a v kýblu to, co po vyndání vlny půjde vylít :-) - tedy špinavá a kluzce jakoby mastná voda, inu lanolin a špína. Co půlka přepravky, tolik množství z jednoho kýble (tudíž je zde vyndáno ze dvou kýblů).

Je uspokojující vidět, jak se zlepšuje barva (čistota) vyndávané vlny :-) a vylévaná voda je méně a méně nechutná :-)))

Zde již po druhé saponátové lázni.

Když už mám pocit, že mastnota je z vlny pryč, tak už do kýble dávám vodu bez saponátu. Nyní je potřeba vymáchat z vlny saponát a špínu. Nyní už to v dané vodě nemusí sedět, ale postupně beru z přepravky odložené části vlny, ponořím je do vody v kýblu a rukou s poroztaženými prsty s vlnou začeřím. Pak část vlny vyjmu, vyždímám z ní vodu a odkládám na přepravku. A beru další kus, provedu s ním to samé. Když už je voda špinavá, vyměním za čistou. Cílem je, aby voda po projití vlny byla bez špíny a saponátu - zabere to opět několik lázní, dle mé dosavadní zkušenosti min. 3x. Tudíž nejen bavlna, ale i vlna je poměrně náročná na vodu při její "produkci".

V levém kýblu předposlední a v pravém poslední voda, která je sama o sobě čistá, ale plavou v ní smítka rostlinných nečistot a kousíčky krátkých ústřižků vlny, protože já tyto kousíčky na začátku v tuto chvíli nevyklepávám, neboť ještě nemám ten zmiňovaný rám s pletivem na stojkách :-) Na velké podmisce je vidět již čistá vlna, která přijde dát sušit. Tuto vodu můžete krásně použít na zalévání zahrady (po vychladnutí, pochopitelně :-)

Uvidíte, že z vlny se vyplavují i malé kousky rostlinného materiálu, přesto většina ve vlně zůstává. To odstraníme až při přípravě na předení.

Pozn.: Na začátku povídání o ovčí vlně upozorňuji na poměrně slušnou ochotu vlny k plstnatění při určitém zacházení. Přesto jak vidíte s ní nějak manipuluji v lázni jak se saponátem, tak i ve vodě bez saponátu. Jde však o to, že vlnu vyloženě nemnu. Pak k plstnatění nedojde. S vlnou v lázni můžete zlehka prsty jakoby zamávat. Můžete ji docela i silně stiskem ždímat. Ale nijak ji nemnu a nezkrucuji.

Sušení

Když je vlna čistě vypraná a je z ní vymačkaná voda co to jde, můžete ještě další vodu z ní dostat odstředivou silou.

K sušení já používám za teplých a slunečných dní přepravky na zeleninu a ovoce (tz. Péčka :-), které mám na jižní straně domu hned u paty zdi (využívám i naakumulovaného tepla ode zdi) a mám je obrácené dnem nahoru. Tedy aby vespod byl tak prostor. No a na tato dna rozkládám lehce rozvolněnou vlnu ke schnutí. Čas od času tyto části vlny otáčím. A když jsou již více proschlé, tak v hutnějších a ještě vlhkých místech je rozvolňuji, aby dobře prosychaly.

Moje "sušárna" vlny z obrácených přepravek na jižní straně domu.

Uložení

Slyšela jsem, že surovou vlnu nikdo nenapadá a můžete ji skladovat i několik let (suchou a v suchu, pochopitelně). Ale jakmile máte čistou vlnu, tak hrozí napadení nenechavci. Suchou vypranou vlnu si dávám do velkých plastových pytlů, co jsou jinak prodávány jako pytle na odpadky. No a pro ochranu proti nenechavcům do pytle dávám něco, v čem je chomáč vaty s nakapaným levandulovým destilátem. Prostě něco proti molům apod.

Do pytle si navrch také dávám lístek papíru s informací, co je to za vlnu a od koho a z jakého roku.

No a nyní máme vlnu připravenou na další fázi, a to je příprava na předení.

Sbírání usušené vlny k uložení do čistého pytle. Pokud vám z vlny vypadává písek, jehličí, kousíčky sena apod., tak se neděste, protože při česání či kartáčování toho bude vypadávat ještě hodně, dokonce i při předení poslední malinká smítečka vypadávají, ale cílem je, aby předená nitka už byla bez těchto nečistot.

Smyslem praní totiž je odstranění špíny a mastnoty a zápachu, avšak rostlinný materiál apod. mezi propletenými vlákny vlny drží docela dobře :-) Proto následuje fáze přípravy na předení, kde je cílem tyto částečky odstranit a vlákna rozvolnit a uspořádat.