Hedvábí

Hedvábí se získává z kokonů housenek některých nočních motýlů alias můr. Celý obor chovu těchto tvorů a zpracování hedvábí se nazývá hedvábnictví, neboli serikultura (eng. sericulture). 

Nejznámější a nejrozšířenější je hedvábí produkované housenkami bource morušového (Bombyx mori), někdy tedy označované jako morušové hedvábí, nebo mulberry silk. Housenky těchto nočních motýlků se živí výlučně listím moruší, především moruše bílé (Morus alba), případně moruše černé (Morus nigra). Jsou tedy na potravu velmi vybíraví. Jde o jednoho z několika málo plně domestikovaných druhů hmyzu. Domestikace došla až tak daleko, že bourci se chovají ve vnitřních prostorách, vyžadují velmi čisté prostředí, neboť jsou citliví na různé houby a choroby, motýlci nelétají a bez lidské péče nepřežijí!

Další druhy hedvábí jsou: 

• eri, 
• muga, 
• tussah, tassar apod.
• tensan - Antheraea yamamai
• atlas silk 
• a další druhy.

Produkují jej jiné druhy zpravidla nočních motýlů (např. někteří Martináči). Některé jsou také chované v zajetí, jiné polodivoce na rostoucích rostlinách. 

Tady je v angličtině moc hezký článek s nádhernými velmi detailními obrázky více než sto let staré sbírky různého hedvábí a kokonů The Silk and Cocoon Collection at the Manchester Museum.

Jak jsem se k hedvábí dostala

Již nějakou dobu se věnuji ručnímu zpracování ovčí vlny. Jenže ovčí vlna, i když je velmi hřejivá, tak poněkud kouše. Tedy běžná ovčí vlna není úplně příjemná na holou kůži. Tak jsem v roce 2023 zkusila pěstovat vlastní bavlnu, tedy rostliny bavlníku chlupatého, sklízet chomáče bavlny a zpracovávat ji (o tom píši podrobně v části Bavlna). Zjistila jsem, že naše klimatické podmínky (krátké vegetační období) opravdu nejsou vhodné pro produkování bavlny v takovém množství, abych z toho dokázala získat dostatek vláken pro předení a následnou tvorbu textilu, tedy oblečení. Další rostlinná vlákna, jako je len, konopí, kopřiva – prostě nějak mi nejde získávat dostatečně jemné předivo. Tudíž další, na co mi padla moje úvaha, je hedvábí.

A tak ke konci léta 2024 začalo mé zkoumání a pátrání a první experimenty s chovem bourců morušových a získáváním hedvábného vlákna. Některé moje zkušenosti jsem zachytila ve videích a publikovala je na YouTube.

V roce 2025 pokračuji se svými experimenty. Přibrala jsem si však další druh produkující tentokrát nazelenalé hedvábí (tensan) - martináče dubového japonského (Antheraea yamamai).